Jednou, po dlouhé zimě, rozhodl se skřivan, že si musí vrznout. Vyletěl směle do výše nad čerstvě rozmrzlá luka a stráně a jal se líbezně vrzati. Tak byl uchvácen svým zpěvem, že nevzal na vědomí ještě poněkud nižší teplotu a ztuhla mu křídla. Následovalo trochu tvrdší přistání a zmrzlý skřivan čekal na potupnou smrt chladem.

I stalo se, že kolem šla kráva a na zmrzlého skřivana se vysrala. Ten v hmotě této  nelibě páchnoucí  opět pookřál,  i začal se hrabat na čerstvý vzduch. Co čert nechtěl, šel kolem starý kocour, skřivana z hoven vytáhl a sežral.

Poučení z této bajky:

Nemyslí to vždy s tebou špatně ten, kdo na tebe sere, ale taktéž to nemyslí  vždy s tebou dobře ten, kdo tě ze  sraček  tahá!!!!